#23 Zase ta ájina!

#23 Zase ta ájina!

 

* Oslava pracovních úspěchů * Na Maturitu bych měl vstát včas * Probuzení uklízečkou * Od Antiky po Říhu * Lék na třes v rukou * Klíště na penisu * “Definitely Kangaroo!” *

 

 

Ani ne týden po Vojtově úspěšně složené maturitě přišla řada i na známého kolínského uličníka. Vzhledem k tomu, že jsem procházel zodpovědným obdobím puberty, na maturitu (především z odborných předmětů jako je ekonomika a účetnictví) jsem se poctivě připravoval již od druhého stupně základní školy, tudíž jsem si jen v prváku zopáknul těch pár otázek a začal mekat v Makáči.

Po úspěšném složení akčního plánu a odpracování stanoveného počtu hodin v práci jsem se jal oslavování, že se mi tento nelidský plán podařilo splnit a náhle jsem se ocitl v šest ráno zcela znaven (viz. true storka #21) na školní lavici vedle třídy, kde se měla konat maturita.

V půl páté odpoledne mě vzbudila uklízečka, myslíc si, že jsem již úspěšný maturant, jež své oslavování přehnal. Později jsem se dozvěděl, že maturuji až následující den.

Tentokráte jsem se ve vedlejší třídě probudil včas (nařídil jsem si budíka) a tím, že jsem vyšel na chodbu absolutně první ze všech maturujících, šokoval jsem celý všudypřítomný pedagogický personál – řekněme, že jsem do školy nechodil každý den úplně přesně v 7:50, nýbrž jsem dle vydatnosti spánku na výuku docházel mezi devátou a půl jedenáctou hodinou dopolední.

Byl jsem příjemně vyspaný, měl jsem dobrou náladu, a tak jsem se před zkušební místností se spolužákem smál na celé kolo a celé kolo se zase smálo na nás. Po třetím vydatném upozornění třídní, že se chováme neukázněně a maturující studenty to ruší, konečně přišla řada na mě.

Rukou šťastlivce jsem si z literatury vytáhl otázku číslo 18: “Vývoj divadla od antiky až po Říhu”. Po 20ti minutovém monologu o Říhovi a jeho zákulisních trapáscích jsem krátce zmínil dvě, tři divadla, která mě z tohoto období napadla (uznejte sami, že v tomto časovém úseku se člověk stěží trefí vedle) a odcházel jsem si s hrdým výkonem sednout před zkušební místnost.

Mezi češtinou a účetnictvím jsme s mým stejně rozjařeným spolužákem vášnivě debatovali o tehdejším Youtube hitu s názvem “Klíště na penisu” (záznam telefonického hovoru na linku 155).

Během zkoušky z účetnictví jsme ve zkratce s profesorem debatovali o tom, že mi “má dáti” dobrou známku, přičemž mi oponoval, že bohužel neví, za co by mi onu dobrou známku “dal”. Nyní jsem již s tak hrdým výrazem neodcházel.

Mezi účetnictvím a ekonomikou mě zastavila jediná nejmenovaná profesorka, která mě měla ráda a ptá se mě: “Tak co Kubo, máš strach?” Odpověděl jsem klidným hlasem, že strach pochopitelně nemám, jelikož jsem se na ekonomiku řádně připravil, načež mi odvětila, že kdybych náhodou strach měl, tak má pro tyto případy v kabinetě schovaného “frťana” na uklidnění. Po 10 sekundovém tichu jsem se projevil: “No, když už o tom tak mluvíme paní prsorko, víte, že se mi z ničeho nic začaly třást ruce strachem?”

Po malém uklidňujícím moku jsem ekonomiku skutečně zvládl beze strachu a následovalo to nejhorší – Ájina!

Posadil jsem se před komisi a tento den jsem se poprvé zapotil. Vytáhl jsem si Austrálii (to je tam, jak lidi chodí nohama vzhůru) a jal se vyjednávání o novou otázku – neúspěšně! Poté, co jsem ze sebe vysoukal všechny tři slova, které jsem o daném tématu věděl, vymaloval mapku Austrálie a chybně rozluštil obrázkový kvíz “Find the five differences” přišly na řadu záludné otázky!

“Jacob, please tell me, which animal from Australia is very dangerous for swimming people?” – Jelikož jsem byl ve značném stresu a tázající profesorce jsem rozuměl pouze oslovení a slova “animal” a “australia”, logicky jsem odvodil, že po mě profesorka chce, abych zde komisi představil nejtypičtější zvířátko pro Austrálii: “Definitely Kangaroo!”, vykřikl jsem sebejistým hlasem. – Když se má odpověď nesetkala s úspěchem, zkusil jsem ještě střelit od boku “Koala” a “Kroukoudýl”, ale byl jsem razantně vyzván k opuštění místnosti!

Naštěstí se nade mnou (se slovy nemluvte anglicky, pokud možno nemluvte vůbec) komise slitovala a já se mohl hrdě odpotácet s tím kusem papíru, který mě stál 4 roky života!

/Štefi/

 foto: moetpoet.hubpages.com

 

Sdílejte nás dál:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>