#21 Kids love Superheroes

#21 Kids love Superheroes

 

* Hrdý poražený * Chci spát * Sdílený pokoj * Bratrovy jiné zájmy * Studio 7 * Dobré ráno, hrdino * 

 

 

Hned na začátku bych jen podotkl, že Vojta sice svůj poslední “oficiálně nedospělý” týden strávil skutečně na své chatě (jak popisuje v předchozí storce), ovšem nikoliv kvůli studiu či jiné přípravě k maturitní zkoušce, nýbrž z toho důvodu, že již svůj “syndrom neklidných půllitrů” nemohl v Poděbradech plné hospod ustát, a proto se rozhodl tomuto poslednímu týdnu bez alkoholu vzdorovat na stráni před chatou přikusujíc si nehet a myslíc na ten vysněný večer po maturitě, který ho konečně osvobodí od této (nyní již) hloupé sázky.

Já, jakožto hrdý poražený, jsem poslední týden trávil pravidelnými alkoholovými dýchánky (tentokráte v Kolíně, jelikož jsem nemohl spát u Vojty), kde jsem spokojeně smáčel své vousy, (jež by mi i Krakonoš záviděl) v husté bílé pěně mé milované zrzky.

Když jsem se pravidelně každou noc vracel nad ránem kolem čtvrté hodiny ráno domů spokojeně kulturně (v)zdělán, jediné, co jsem v tuto chvíli potřeboval a chtěl, byl vydatný ničím nerušený spánek do odpoledních hodin, abych načerpal energii na další “tah”, ale bohužel jsem svůj pokoj obýval s mým o 12 let mladším bratrem, který se nacházel právě ve věku, ve kterém jeho zájmy ne zcela korespondovaly se zájmy staršího rozumnějšího bratra.

Naneštěstí můj bratr žil v časovém režimu, který byl s mým časovým režimem asi v takové harmonii, jako Česká Obchodní Inspekce s čínským nonstop stánkem s jarními závitky na odlehlém parkovišti. Proto je můj drahý bratříček po vydatném 10ti hodinovém spánku již v 5:30 vyspán do růžověnka a pln energie vstávat s TV kanálem “Kids love Superheroes!” (který vysílá právě od tohoto, pro alkohol poznávajícího pubescenta, zcela nepřijatlelného času)

Tradiční ráno tedy vypadalo tak, že ve výše uvedený čas začal hrát výše uvedený kanál na volume: 99 (víc už to nešlo) a bratr se podle nálady převtěloval postupně do všech akčních Superhrdinů – Krtečkem a mravencem Ferdou počínaje, Terminátorem a mlčícím jehňátkem konče. Tento den byl zrovna ve znamení pavoučího muže, který mi při následujícím artistickém čísle připomínal spíše Speedermana.

Infarkt, v poklidně spícím Kubíkovi zachumlaného ve své peřince, z ničeho nic vyvolal Speederman v poloviční velikosti, jenž se k němu řvouc přiřítil, začal mu skákat po posteli a s citoslovci “pchiu, pchiu” na něj začal ukazovat prostředníčky, což následně vokálně obohatil zvuky simulující vytrysknutí pavučiny z jeho dlaní. Až po tomto pro mne zcela nepochopitelného hereckého aktu, jenž by si zasloužil Oscara za nejstrašidelnější ranní herecký výkon, se lámanou angličtinou představil (“Jsem spajdrmééééééééééééééééééééééén hua hua”) a popřál mi dobré jitro.

V den konání maturitní zkoušky mé ráno nevypadlo jinak, proto jsem převlečen do reprezentativní košile a saka byl nucen v 6h ráno dospávat na lavici ve škole.

/Štefi/

Sdílejte nás dál:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>