#26 První společné m²

#26 První společné m²

 

* 65 schodů za střízliva * Cep a mačky * Hodně metrů Nad Vltavou * Kočičí šachta * Usmiřování manželů z pátýho * Nevyzpytatelná karma * Písek v očíčkách * 

 

 

Stejně tak, jako se svatebčané nemohou dočkat své první společné noci, i my se Štefim jsme v rychlosti dojedli poslední zbytky dortu, přijali gratulace, pod paží strčily svatební dary (pračka, věšák na prádlo, dvoudenní zájezd do aquaparku v Popradu) a prchali na Vinohradský byt.

Až teď, vlivem nabraných zkušeností (za čtyři roky v Brně jsem vystřídal čtyři byty – od páchnoucích sklepních děr s šestnácti krysami, po smrduté garsonky s šestnácti lidmi) mohu říci, že byt v této krásné časti Prahy byl zcela unikátní! Tehdy jsem to ještě nemohl náležitě ocenit, ale dneska už vím, že tento obytný prostor se objeví jednou za život! (v případě Štefiho – 56 let ). Kdyby to šlo, tento privát okamžitě koupím. Následně bych nechal zbourat Špilberk a místo něj postavil repliku právě Vinohradského bytu. Pravda, takový výhled jako jsme měli na Vyšehrad, v Brně nedocílíme, ale v dnešní době je prostě těžké převážet pražské památky do Brna (o Nuselském mostu nemluvě).

Abyste mohli odemknout vchodové dveře do našeho bytu, a tím se tak stali žijící legendou, museli jste nejprve zdolat opravdu velký počet schodů (za střízliva 65, za nestřízliva 248-515). Vinohradské byty mají to specifikum, že jsou opravdu vysoké a slovo „výtah“ je pro ně sprosté slovo. Největší smůlu měly návštěvy, které často stávaly dlouhé hodiny dole na mrazu, jelikož jsme se oba hádali, kdo pro ně dolu půjde. Po čase jim došla trpělivost a krom exekutorů k nám nikdo nechodil.

Když už se vám podařilo vylézt pomocí cepínu a maček až k nám nahoru do nadmořské výšky 165 schodů nad Vltavou (165 s.n.v. – první to zvládl: E.Hillary a to bez kyslíkové masky), ocitli jste se v útulné předsíňce. To byl takový kruhový objezd našeho bytu. Odtud jste se mohli vydat do dvou pokojů, koupelny, kuchyně a záchodu. Jelikož cesta byla dlouhá a většina návštěvníků pila při výstupu iontové nápoje, nejčastější kroky směřovali na toaletu. Ta byla specifická zejména „kočičí šachtou“ (vysvětlení v budoucí storce), která vedla skrz barák a podle mého názoru končila v pekle. Díky této vymoženosti jste se při vykonávání potřeby nikdy nenudili! Mohli jste totiž poslouchat zuřivou hádku sousedů ze čtvrtýho, brekot mimina z šestýho, po desáté hodině pak opět usmiřování sousedů ze čtyřky a kolem sedmé jsem chodil na televizní noviny od důchodců z pátýho.

Koupelna měla také svou nezaměnitelnou atmosféru! A to díky bojleru, v našich kruzích zvaném: „Nevyzpytatelná Karma“, který zlověstně syčel po každém pokusu zapnout vodu. Největší hrůza byla, když jste si při sprchovaní dovolili připustit trochu teplé! To se pak pod ohřívačem nahromadil modrý plynový mráček, z kterého ale nepršelo, nýbrž zlověstně blafal (až mi z toho vzplál kartáček) a sršel plamínky na všechny strany. Jelikož jsme nechtěli výbuchem ohrozit celou vinohradskou čtvrt i s divadlem, kde by jistě tlaková vlna rozbila všechny okenní tabulky, sprchovali jsme se ve studené vodě. (o nedělích pak v lavoru s ohřátou vodou nad plamenem svíčky)

Pokoj jsme sdíleli s kolegou Štefancem a jeho přednosti ocenili hned ráno po prvním probuzení. (O této noci záměrně nepíšu, protože jsme samozřejmě šli spát v deset hodin a nic zajímavého se nestalo. Skutečně jsme se neopili, nevozili se v tramvaji do šesté ranní a neptali se policistů, kde se nachází náš byt). Přímo pod okny se nacházelo dětské hřiště, kde se každé ráno potkávaly snad všechny školky z Prahy, Kladna a Středních Čech. Ačkoliv jsme bydleli ve výši mraků, pištění dětí, řvaní učitelek a brekot děvčat, kterým kluci naházeli písek do očíček, nás budilo každé ráno (kolem 12-14hod.)

I přes drobné nedostatky to bylo bydlení skutečné „studentské“. Bohužel nevíme, zda budeme mít ještě někdy kliku a se Štefim vybydlíme další společné metry čtvereční (krom našeho již vybraného domova důchodců v Orlických horách), ale tento byt už zůstane v našich mozkovnách navždy.

Výhled z našeho PártyBytu byl impozantní a dokonce to vypadalo, že se začne blýskat na zlaté časy.

/Vojta/

Sdílejte nás dál:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>